Na jedné z posledních SFG Kettlebell certifikací jsme se spolu s Danem Johnem rozplývali nad naprostou dokonalostí programů zahrnujících swingy, pohárové dřepy a TGU. Jejich dokonalost tkví v tom, že jsou dostupné komukoliv – od příslovečné „Edny“ ze sociálního zabezpečení po „GI Joe“ od Rangerů, speciálně vyškolené elitní jednotky armády Spojených států, překypujícího testosteronem a sotva starého na to, aby si mohl sám koupit pivo.
Jeden ze studentů se s respektem zeptal: „Je možné, že pokud je jediným nástrojem kladivo, každý problém vypadá jako hřebík?“ Pokračovat ve čtení
Jednou z nejdůležitějších věcí, které jsem se naučil na cestě k magisterskému titulu z filosofie bylo rozlišování druhů od příkladů. Představte si to takto. Ford 150 a Dodge Ram jsou příklady té samé věci, velkých amerických pick-upů (omlouvám se znesvářeným příznivcům obou značek). Na druhou stranu by se dalo říct, že Prius a Ferrari jsou dva zcela odlišné druhy věcí. Ano, obojí jsou to auta, ale když budeme ve zjednodušování pokračovat, skoro všechno budou jen „věci,“ takže je fér říct, že jsou to dva různé druhy věcí. Obě mají čtyři kola, ale jedno je o efektivní dopravě, zatímco druhé je o kráse, historii a výkonu. 
