Síla v každém věku: Z pohledu ženy

V životě každého z nás nadejde chvíle, kdy si téměř s překvapením uvědomíme, že už nejsme tak mladí.

Stárnutí může představovat složité a nepříjemné téma k diskusi, zejména pro ty z nás, kteří se pyšníme tím, že jsme silní, zdraví a že jsme pozitivním příkladem pro naše studenty, mladé i starší.

Stále více lidí si uvědomuje, že silový trénink dokáže zvrátit známky stárnutí. Ale co to vlastně znamená? A abychom byli ještě konkrétnější, co to znamená pro ženu, která se mílovými kroky přibližuje k padesátce?

Z mé zkušenosti vím, že s tím, jak se postupem času ženské tělo mění, se mohou ženy dostat do některé z následujících kategorií:

Některé jsou z cvičení frustrovány, protože už nepřináší takové výsledky jako dříve. V důsledku toho se spokojí se stavem, který je horší, než čeho by byly schopny z pohledu síly a kondice dosáhnout, nebo se prostě úplně vzdají.

Druhou možností je, že se mohou naopak vyhecovat k nereálnému přístupu k tréninku a odpočinku. Zvýší své požadavky, aby si udržely kondici na stejné úrovni, jíž ale bude stále těžší udržet.

Já osobně jsem si po čtyřicítce zvolila onu druhou cestu, a draze jsem na to doplatila. Adrenální únava, inzulinová rezistence, problémy s klouby a nakonec hypotyreóza – to vše mě přimělo přehodnotit svůj pohled na cvičení. Musela jsem se úplně zbavit předsudků ohledně toho, jak by žena v mém věku měla vypadat. Díky tomu jsem na sebe začala být hodnější. Přestala jsem na své tělo klást nároky, což obvykle vedlo k vytvoření nepřátelského prostředí v mém těle. Instinktivně a trpělivě jsem nakonec dokázala najít a přijmout svou aktivní zónu.

Jak je tedy možné, že ve věku 49 let jsem si schopna snadno udržet váhu 60 kg a 16 % tělesného tuku?

Udělat úplný most, sto swingů se 40 kg kettlebell nebo sto snatchů se 16 kg během 5 minut? Taktický shyb v setech po třech, stojky na hlavě/na rukou, rozštěpy, double pressy se 16 kg, deset TGU s 24 kg pod 10 minut. Nikdy mě nenapadlo, že tuto úroveň mohla v tomhle věku zvládnout!

Je to tím, že toho dělám méně.

Ano, děcka — je to pravda — méně je více.

Díky cvičení dle systému StrongFirst a jeho rozmanitým a kompletním programům jsem dokázala vybudovat sílu, zdatnost a mobilitu způsobem, který nijak neohrožuje mou celkovou kondici, ba naopak spíše podporuje neustálé zlepšování a výsledky. Poslouchání svého těla je jedinou nejdůležitější změnou, kterou jsem udělala.

Můj program je velice jednoduchý, velice základní a zcela dostačující:

Během posledních dvou let jsem střídala 4-8týdenní program vycházející z programu Easy Strength od Pavla a Dan Johna (zátěž jsem volila dle potřeby) a mírnější verzi Pavlova Right of Passage, který se hodil pro mé tehdejší cíle. Poslední dobou zařazuji také Simple and Sinister.

Zjistila jsem, že u ROP mě nejvíce fungují žebříky max. do 3 nebo 4. Jakmile tento objem překročím, riskuji zranění ramena.

Základ mého tréninku tvoří tlaky, přítahy, spodní tahy, dřepy, různé úrovně pohybů, se zátěží i bez ní, a také přiměřený objem balistických cviků. Většina tréninkových dnů zabere méně než 30 minut plus dobrých 20 minut cviků na mobilitu kloubů před a po tréninku. Na konci každého 4 až 8týdenního programu testuji své váhy z SFG, dle potřeby upravím další program a dám si mezi jednotlivými programy celý týden pauzu.

Dvakrát týdně chodím na jógu nebo hodiny YBR Restorative Body Rolling a většinu dní chodím na procházku po pláži se svým nejvěrnějším štěňátkem. Jednou za čtrnáct dnů absolvuji 90minutovou sportovní masáž nebo akupresuru a nejméně jednou týdně navštěvuji saunu kombinovanou s ledovou koupelí (nejlepší jsou korejské lázně), což udržuje vše krásně v chodu.

A to je vše.

Jak zůstat ve hře:

1) Každé opakování by mělo mít smysl. V této fázi je pro mě plán nezbytně nutný a ráda z tréninku odcházím nabitá energií, nikoliv zničená bez zbytku sil. Což mě přivádí k bodu č. 2.

2) Potlačení ega umí dělat divy. Moje máma říká: „Jen proto, že ti něco sedí, neznamená, že bys to měla nosit.“ Myslím, že to platí i pro můj trénink. Není dobrý nápad pressovat nebo shybovat více, než bylo v plánu jen proto, že cítím, že by to šlo.

3) Méně alkoholu nebo lépe žádný = lepší výkon. Tečka. Sorry.

4) Pokud tě něco bolí, najdi zdroj a věnuj tomu pozornost. Moje zranění mi pomohlo dívat se na věci jinak. Trpělivost opravdu růže přináší.

5) Nejez odpad. Zaměř se na to, o čem víš, že ti prospívá, ne na to, co si nemůžeš dát. Ale pokud se rozhodneš sníst koláč, dej si ho a pokračuj dál.

6) Snaž se co nejlépe zvládat stres a dopřej si dostatek spánku.

7) Veď si podrobný tréninkový deník. Ale nikoli jen to cos dělala, ale také to, jak ses u toho cítila.

Kéž bych si již před několika lety uvědomila, jak jsou tyto body důležité.

Nicméně síla dokáže růst a vydržet v každém věku. Nejsem hluchá k rokům, které plynou. Vítám je a jsme s nimi v pohodě.

O autorce: Gabby Eborall je instruktorka StrongFirst Level II a zakladatelka North Beach Kettlebell v San Clemente, Kalifornie. Více informací o gymu a cvičení s Gabby na www.nbkettlebell.com.